Bublinkový Bubble Lounge

Úplně původně jsem měl tenhle podnik minout a zajít si na rychlou večeři před výšlapem zámeckých schodů za účelem shlédnutí představení na Shakespearovských slavnostech do vedle sídlícího Café Colore (ostatně oba podniky mají stejného vlastníka). Ale člověk míní a bůh mění a jedna nevinná smska zapříčinila změnu plánu a podniku.

Ač již sobotní podvečer, byli jsme jedinými hosty. To by samo o sobě bylo natolik odrazující, že bych šel o vchod dál, ale doporučení je doporučení. Navíc mi je jasné, že koncept bublinkového klubu je i pro obyvatele Prahy takovým zjevením, že jim bude hodně dlouho trvat, než přijdou na to, že si zde nemusíte rovnou objednat šampaňské za dva tisíce.

Podnik ještě voní novotou, je příjemně a delikátně zařízený a my jsme nakonec zakotvili na minizahrádce venku. Ihned u nás byla ochotná, ale nevtíravá obsluha, která po celou dobu naší návštěvy (ano, je faktem, že téměř po celou dobu jsme hráli dva na dva) byla připravená vždy ve chvíli, kdy jsme něco potřebovali, dokázala bez problémů poradit s výběrem jídla z hlediska času přípravy (neměli jsme úplně času nazbyt) a všechny naše požadavky vyřídila bez jediné chybičky.

Určitým lakmusovým papírkem toho, jak v podniku přistupují k hostům je objednávka kohoutkové vody (o které se samozřejmě můžeme dlouze bavit). Zde je považovaná za samozřejmost, přinesená ve džbánu a na konci neúčtovaná. Výborně. Vinnému lístku bez velkého překvapení vévodí šampaňské a šumivá vína. Ale i nabídka tichých vín je slušná, my jsme zvolili moselský Riesling Kabinet od Heinricha Bastena, který byl výtečný (ostatně jaký moselský riesling není, že) za velice přívětivou cenu 350 korun za lahev. Ještě k vínům, velice příjemně mě překvapila jejich cena, která je uměřená (všiml jsem si jen asi dvou lahví, které asi majitel musel špatně nakoupit, protože jejich cena je jinde).

K jídlu jsme měli šafránové risotto s královskými krevetami, mákem a rukolou (235 korun) a mini hovězí burgery s Pecorinem a pečenou slaninou (215 korun) s hranolkami. Co se týče risotta, malou výtku by snesly krevety, u kterých bych čekal o něco vyšší jakost (rozuměj velikost). Velkým otazníkem byl i mák, jehož pravděpodobně jediné poslání v tomto jídle bylo zalézt do zubů, intenzivní chuť rukoly mu vůbec nedala šanci se prosadit. Risotto samo o sobě mělo konzistenci bez chyb a šafrán rozhodně nesoužil jen k obarvení, jak tomu v podobných případech dost často bývá.

Miniburgery by si jistě zasloužili doprovod v podobě domácích hranolek, kupované úrovni podniku jistě nesvědčí. Maso bylo dobře udělané, zde je možné udělit jinak bezchybné obsluze jedinou výtku, kdy se mohla zeptat na stupeň propečení burgeru. Pecorino bylo nejpříjemnějším překvapením, které dodalo klasickému pojetí hovězího masa neotřelou a pikantní chuť.

Po jídle jsme stihli už jen rychlé ristretto (42 korun) na latté nebyl čas. V Bubble Lounge, stejně jako vedle v Café Colore servírují nepříliš rozšířenou kávu Julius Meinl, která mě nijak neuráží, ale zároveň nijak neoslňuje. Káva ale byla krátká a silná tak, jak má být. Účet i s tuzérem na 900 korun plně odpovídal tomu, co jsme dostali. Návštěvu určitě hodlám co nejdříve zopakovat, ideálně ve větší společnosti a s více času na prozkoumání bublinkové části vinného lístku.

Tři rieslingy z Ebay.com

Na Ebayi se dá najít ledacos. Nedávno nám dorazila bedna plná archivních reislingů. Vytáhli jsme první tři a uvidíme, jestli některý z nich bude ještě v pitelném stavu.

Jmenovitě se jedná o:

1) Riesling Kabinett, Deidensheimer Paradiesgarten, Mehling Deidesheim, 1985, Pfalz – 5 EUR + poštovné
2) Riesling Kabinett trocken, Hochheimer Hölle, Domdechant Werner, 2000, Rheingau – 5 EUR + poštovné
3) Riesling Kabinett, Hattenheimer Mannberg, Langwerth von Simmern, 1991, Rheingau – 8 EUR + poštovné

Postupně všechny otevřeme a ochutnáme.

 

 

Degustace na stavbě

Pražská Jungmannova ulice žije dvojím životem. Do půlky, kde se potkává s ulicí Palackého, jakoby všechno vzkvétalo bez větších starostí a ulice se tam narozdíl od své druhé části vedoucí na rozcestí Lazarské a Vodičkovy těší mnohem většímu ruchu. Před časem se právě na rohu Jungmannovy a Palackého otevřela kavárna, která má dnes již své téměř neotřesitelné místo na pražské kavárenské scéně, Café Colore.

Continue

Znáte Carmenere?

Carmenere je původem francouzskou odrůdou. Dnes by jste ji tam ale hledali jen velmi těžko, stejně, jako téměř v celé Evropě, vyjma několika málo míst. Zato vinaři v Chile si z Carmenere udělali jakýsi národní poklad a dnes je prakticky synonymem chilského vinařství.

Continue

Destilerie Roner

Když pan Roner vypálil svůj první destilát v malé garáži, určitě netušil, že o pár let později ponese jeho jméno jeden z nejvýznamnějších podniků Jižního Tyrolska. Roner je v tomto kraji opravdu slavné jméno. Destilerii najdete ve vesničce Termeno (Tramín) přímo na vinařské stezce Tyrolska.

Continue

Zweigeltrebe pozdní sběr 2011 – Spielberg

Zweigelt patří k doménám rakouského vinařství. U nás se mu ale rovněž daří. Pochopitelně se často srovnává s Frankovkou, a to z toho důvodu, že má stejné rodiče. Nicméně na rozdíl od Frankovky je vždy chudší na tříslovinu, a tak působí jemnějším dojmem.

Continue

Infografika – servírovací teplota vína

Tentokrát jsme si pro vás připravili jednoduchou infografiku, která ukazuje správné teploty pro servírování vína. Doufáme, že vám bude prospěšná.

Výlet do Itálie – Gabriele Ferron

Krátká zastávka u vyhlášeného risottomana Gabriele Ferrona. Právě probíhal 46. ročník festivalu rýže. Nikdy bych si nemyslel, že rýže jako taková, se může těšit takovému zájmu. Hosty svážely autobusy z celé země, a tak bylo celkem rušno, byť večer teprve začínal. Co se ale vymyká veškerému chápání je množství rýže, které se za 25 dní trvání festivalu zkonzumuje. Údajně, a teď se podržte, se uvaří přibližně 500 000 porcí risotta!

Výlet do Itálie – vinařství Jermann

Jsou čtyři ráno, vstávám a na mé tváři není stopy po tom, že by mě to jakkoliv obtěžovalo, byť je to za jiných okolností hodina zcela nepřijatelná. Bude to nejspíš tím, že mě nečeká jinak zcela obligátní cesta do kanceláře. Dnes totiž jedu mnohem delší trasu, ale s cílem, jež je motivací z nejvyšších. Ti z vás, kteří čas od času věnují chvilku našim řádkům, možná pamatují na příspěvek o Dusseldorfském veltrhu ProWein. A právě tam se nám podařilo upéct návštěvu vinařství Jermann.

Continue

Znáte Ripasso?

Ani nevím proč, ale vínům Ripasso se neprávem nedostává příliš velké pozornosti. Je to škoda, protože mnohdy nabízí víc, než se očekává. Nejprve ale o tom, co vlastně značí ono „ripasso“. Úsměvné je, že nám, rozuměj všem, jež zažili tuzexovou dobu, to asi nebude uplně cizí. Jedná se prakticky o jakýsi „druhák“.

Continue