Bublinkový Bubble Lounge

Úplně původně jsem měl tenhle podnik minout a zajít si na rychlou večeři před výšlapem zámeckých schodů za účelem shlédnutí představení na Shakespearovských slavnostech do vedle sídlícího Café Colore (ostatně oba podniky mají stejného vlastníka). Ale člověk míní a bůh mění a jedna nevinná smska zapříčinila změnu plánu a podniku.

Ač již sobotní podvečer, byli jsme jedinými hosty. To by samo o sobě bylo natolik odrazující, že bych šel o vchod dál, ale doporučení je doporučení. Navíc mi je jasné, že koncept bublinkového klubu je i pro obyvatele Prahy takovým zjevením, že jim bude hodně dlouho trvat, než přijdou na to, že si zde nemusíte rovnou objednat šampaňské za dva tisíce.

Podnik ještě voní novotou, je příjemně a delikátně zařízený a my jsme nakonec zakotvili na minizahrádce venku. Ihned u nás byla ochotná, ale nevtíravá obsluha, která po celou dobu naší návštěvy (ano, je faktem, že téměř po celou dobu jsme hráli dva na dva) byla připravená vždy ve chvíli, kdy jsme něco potřebovali, dokázala bez problémů poradit s výběrem jídla z hlediska času přípravy (neměli jsme úplně času nazbyt) a všechny naše požadavky vyřídila bez jediné chybičky.

Určitým lakmusovým papírkem toho, jak v podniku přistupují k hostům je objednávka kohoutkové vody (o které se samozřejmě můžeme dlouze bavit). Zde je považovaná za samozřejmost, přinesená ve džbánu a na konci neúčtovaná. Výborně. Vinnému lístku bez velkého překvapení vévodí šampaňské a šumivá vína. Ale i nabídka tichých vín je slušná, my jsme zvolili moselský Riesling Kabinet od Heinricha Bastena, který byl výtečný (ostatně jaký moselský riesling není, že) za velice přívětivou cenu 350 korun za lahev. Ještě k vínům, velice příjemně mě překvapila jejich cena, která je uměřená (všiml jsem si jen asi dvou lahví, které asi majitel musel špatně nakoupit, protože jejich cena je jinde).

K jídlu jsme měli šafránové risotto s královskými krevetami, mákem a rukolou (235 korun) a mini hovězí burgery s Pecorinem a pečenou slaninou (215 korun) s hranolkami. Co se týče risotta, malou výtku by snesly krevety, u kterých bych čekal o něco vyšší jakost (rozuměj velikost). Velkým otazníkem byl i mák, jehož pravděpodobně jediné poslání v tomto jídle bylo zalézt do zubů, intenzivní chuť rukoly mu vůbec nedala šanci se prosadit. Risotto samo o sobě mělo konzistenci bez chyb a šafrán rozhodně nesoužil jen k obarvení, jak tomu v podobných případech dost často bývá.

Miniburgery by si jistě zasloužili doprovod v podobě domácích hranolek, kupované úrovni podniku jistě nesvědčí. Maso bylo dobře udělané, zde je možné udělit jinak bezchybné obsluze jedinou výtku, kdy se mohla zeptat na stupeň propečení burgeru. Pecorino bylo nejpříjemnějším překvapením, které dodalo klasickému pojetí hovězího masa neotřelou a pikantní chuť.

Po jídle jsme stihli už jen rychlé ristretto (42 korun) na latté nebyl čas. V Bubble Lounge, stejně jako vedle v Café Colore servírují nepříliš rozšířenou kávu Julius Meinl, která mě nijak neuráží, ale zároveň nijak neoslňuje. Káva ale byla krátká a silná tak, jak má být. Účet i s tuzérem na 900 korun plně odpovídal tomu, co jsme dostali. Návštěvu určitě hodlám co nejdříve zopakovat, ideálně ve větší společnosti a s více času na prozkoumání bublinkové části vinného lístku.

One comment

  1. Hana le boulanger

    Skvělý článek, zní to skvěle

    26.8.2014 at 19.35 Reply

Leave a comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>